Sídlištní krajinu v Třešti čeká proměna

Místostarosta města Ing. Vladislav Hynk o soutěži, s níž pomohla Společnost Petra Parléře

Letos v březnu město Třešť vyhlásilo veřejnou architektonicko-urbanistickou soutěž o návrh řešení revitalizace  „sídlištní krajiny". Na zpracování soutěžních podmínek se podílela Společnost Petra Parléře, o. p. s., která se úspěšně zhostila i role sekretáře soutěže.

O přípravě soutěže, jejím průběhu a výsledcích hovoříme s místostarostou Třeště Ing. Vladislavem Hynkem, který se Společností Petra Parléře za město spolupracoval a spolu se starostou Ing. Vladislavem Nechvátalem a vedoucím technického odboru radnice Ing. Stanislavem Bartošem byl i řádným členem soutěžní poroty.

* Proč jste tuto soutěž v Třešti vyhlásili a co pro vás pojem „sídlištní krajina" představuje?

Prostřednictvím soutěže jsme chtěli získat více možných variant řešení veřejného prostoru sídliště v samém středu města. Cílem a zároveň i přáním zástupců samosprávy bylo nalézt nové podoby významných veřejných prostor slučující lépe, nežli je tomu dnes, funkci bydlení v sídlišti v přímém kontaktu s centrem města. Samozřejmě i s ohledem na společenské, kulturní či komerční aktivity v území, které by měly vést k vytvoření reprezentativnějšího místa k bydlení.

Vlastní prostor třešťského sídliště zůstal od svého vzniku před zhruba 30 až 40 lety v nezměněném stavu, i když v poslední době byly zahájeny větší či menší opravy na jednotlivých budovách. Veřejná zeleň (především jde o jehličnany) za těch několik desetiletí vzrostla, takže se množí připomínky obyvatel sídliště na nevyhovující oslunění jejich bytů. Novým problémem se však také stal nedostatek parkovacích míst. Nárůst dopravy a s tím související nutnost odstavování zaparkovaných vozidel byl tedy další výzvou, která nás vedla k vyhlášení soutěže.

A právě pojem „sídlištní krajina" v sobě obsahuje tato a mnohá další negativa, ale i některá pozitiva.  Revitalizace má udat směr, jakým by se měla ubírat úprava veřejných prostor sídlišť. Ale musím zdůraznit, že stejně jako není možné vyprojektovat a postavit město naráz, nelze je ani naráz ozdravět čili revitalizovat.

* V čem spočívalo zadání soutěže a jaké nové vidění či přístupy do něho vnesla Společnost Petra Parléře? Znamenal nějaké problémy fakt, že střed města je vyhlášen památkovou zónou?

Zadání soutěže bylo z mého pohledu rozsáhlé. Nechtěli jsme však, aby architekti navrhli barevné pojednání panelových domů. Zadání nebylo proto „pouze" zaměřeno na řešení veřejných prostor našeho sídliště. Mimo jiné obsahovalo požadavek na předložení návrhů urbanistické koncepce; architektonických úprav, funkčního a provozního řešení včetně parkování; návrhu uspořádání vegetačních prvků jako jedné z významných architektonických substancí řešeného místa; návrhu a umístění městského mobiliáře (například laviček, informačního systému, odpadkových košů či cyklistických stojanů) atd. Architekti měli také za úkol zajistit kvalitnější a účinnější propojení daného území s obchodní zónou města; návrh uspořádání prostoru u kulturního domu či kvalitnější a bezpečnější koncept dětských herních ploch, stejně jako třeba vhodné použití nové a zakomponování stávající zeleně.

Důležitým momentem pro posuzování bylo předložení vlastního návrhu využití prostoru pod železniční tratí, která sousedí s řešeným územím.

Zástupci Společnosti Petra Parléře do soutěže vnesli především zkušenost s pořádáním obdobných soutěží včetně jednání s Českou komorou architektů. Naopak zástupci města mohli přispět znalostí místních poměrů a představami o tom, co chtějí změnit či naopak zachovat. Vlastní soutěžní podmínky byly již z „pera" Společnosti Petra Parléře.

Střed města je od roku 1995 vyhlášen městskou památkovou zónou . Ovšem vlastní řešené území není tímto „limitem" výrazně zatíženo. Mohu se plně ztotožnit s názorem jednoho z architektů, který mimo jiné uvedl: „Výstavba panelového sídliště v blízkosti historického jádra města byl bezpochyby necitlivý zásah do rostlé, původem gotické struktury osídlení. Značně byl poškozen výraz západní fronty náměstí. Velké měřítko veřejných prostor i budov je v nepříznivém kontrastu s uličkami původní zástavby. Největším negativem výstavby byla ztráta architektonicky cenných budov kolem náměstí a jejich nahrazení podprůměrnou architekturou panelových domů. Díky monofunkčnosti sídliště došlo k určitému umrtvení této části středu města ...".

* Byla se zadáním veřejné soutěže srozuměna i veřejnost?

Před necelými dvěma lety jsme v Třešti zpracovávali strategický plán rozvoje města. Výsledky  průzkumu, který mu mezi občany předcházel, nás mimo jiné vedly k rozhodnutí pokusit se nějakým způsobem zahájit práce na obnově území v okolí panelových domů. A pochopitelně dalším impulsem pro zahájení architektonicko-urbanistické soutěže byly časté připomínky obyvatel na kvalitu života v okolí těchto domů.

* Proč jste (už podruhé) využili spolupráce právě se Společností Petra Parléře a v čem nyní spočívala?

Spolupráci se Společností Petra Parléře jsme skutečně využili již podruhé. Poprvé jsme se zapojili do architektonicko-urbanistické soutěže o Cenu Petra Parléře v roce 2006. Zde byl dokonce jeden ze soutěžních návrhů na naše téma „Úprava nábřeží vodního toku v městské památkové zóně" oceněn cenou HOCHTIEF CZ - prostor pro život. A v loňském roce jsme společnost oslovili podruhé. Očekávali jsme od ní především pomoc s administrativními záležitostmi soutěže a také s naformulováním vlastního zadání. Zde bych chtěl kladně ocenit přístup pana PhDr. Allana Gintela a Ing. Tomáše Jiránka, kteří nám byli především nápomocni.

*V čem má podobná spolupráce menších měst s obecně prospěšnými společnostmi typu Společnosti Petra Parléře smysl?

Taková spolupráce samozřejmě smysl má. Chtějí-li menší města velikosti Třeště uskutečnit větší architektonické proměny veřejného prostoru - moc velké možnosti sama nemají. Mohou se sice spolehnout na vlastní síly, ale nedostatek zkušeností jim tuto snahu obvykle komplikuje. Nejde totiž o „obyčejné" veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Ale je nutné postupovat v souladu s pravidly České komory architektů - a v tomto směru už většina obcí či menších měst zkušenosti nemá. Navíc si myslím, že pořádání architektonických soutěží ve spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi typu Společnosti Petra Parléře má význam i pro samotné architekty. Troufám si tvrdit, že takto zadávané soutěže potom berou „vážněji".

*Jak se vám a dalším představitelům radnice, kteří město důvěrně znáte, spolupracovalo v odborné porotě s jejími nezávislými členy, kteří s Třeští nejsou nikterak sžiti? 

Sám jsem byl na tuto spolupráci zvědavý. A musím říci, že jsem byl mile překvapen. Na tomto místě bych chtěl poděkovat předsedovi poroty Ing. arch. Ivanu Hnízdilovi a jejím dalším členům - Ing. arch. Petru Holubovi, Ing. Tomáši Jiránkovi a Ing. arch. Evě Špačkové. Poděkování si samozřejmě zaslouží i pan starosta Ing. Vladislav Nechvátal a vedoucí našeho technického odboru Ing. Stanislav Bartoš, kteří společně se mnou porotu doplnili.

Nezávislí členové poroty na jednání především přinesli svoji bohatou zkušenost z mnoha vlastních obdobných realizací a samozřejmě akceptovali i všechny naše zásadní podmínky. Přinesli tedy pohled zvenčí, tedy pohled lidí, kteří nejsou ovlivněni „sousedskými" zákonitostmi daného místa. Mě osobně potěšilo ocenění těchto odborníků, které bylo směrováno k našim, již provedeným realizacím v centru města (vodní prvky, sluneční hodiny, mobiliář či vlastní veřejné plochy).

* Obsahovaly některé návrhy i pro radnici zcela nečekaná řešení?

Soutěž obeslalo celkem pět autorů, i když soutěžní podmínky si vyzvedlo 20 zájemců. Při vlastním hodnocení byla dodržena absolutní anonymita odevzdaných návrhů. Když jsme po přidělení cen  rozlepili obálky se jmény autorů, k mému překvapení byl jeden podepsán třešťským architektem, který tedy zná podrobně naše město.

Ale zpátky k vaší otázce. Vlastně každý z návrhů obsahoval něco neobvyklého. U některých toho neobvyklého a zajímavého bylo více - a také tyto návrhy byly kladně hodnoceny. Pokud se ptáte na „revoluční" řešení, tak to s ohledem na velikost našeho šestitisícového města podle mého názoru představuje vyřešení způsobu dopravy v klidu. Především jde o „schování" aut pod zem do podzemních prostorů, které jsou na povrchu překryty jinou funkcí (sportoviště nebo zeleň), a nejsou proto na první pohled zřejmé. Jeden z návrhů představil také originální umístění nového nádraží (společného jak pro vlakovou tak autobusovou dopravu).

* Staly se některé z návrhů pro město předem nepřijatelnými?

Myslím si, že toto tvrdit nemohu . Jsem přesvědčen o tom, že nás může každý z pěti návrhů v budoucích úvahách „co dál" s územím příznivě ovlivnit. Architekti předložili vesměs kvalitní a částečně i originální návrhy, které respektovaly skutečnost, že sídliště je další a jasně vymezenou vrstvou města. Dokázali situaci území poměrně zdařile analyzovat a v řadě případů s citem strukturovat novou zástavbu.

* Co byste doporučil jinému městu, které teprve zvažuje komplexně vyřešit soulad mezi obytnou funkcí a společenskými, kulturními a komerčními aktivitami na svém území, když by se při tom chtělo rovněž opřít o spolupráci s některou obecně prospěšnou společností typu Společnosti Petra Parléře a vyhlásit podobnou veřejnou architektonicko-urbanistickou soutěž?

Vlastní doporučení je složité shrnout v několika bodech. Každý si totiž musí tu svoji pěšinku vyšlapat sám. Možná jste však mnohé pochopili z předchozích odpovědí. Na začátku je důležité rozhodnutí, že něco podobného chcete ve své obci či městě uskutečnit. Pokud nemáte zkušenosti s tímto druhem soutěží, doporučím obrátit se o spolupráci třeba právě na Společnost Petra Parléře. Výsledkem vám poté bude získání - za, což bych chtěl také zdůraznit, „přijatelné" finance - více myšlenkových nápadů architektů, kteří nejsou zasažení prostředím vašeho města a vlastní zadání řeší s určitým nadhledem. Pokud jde o některé praktické předpoklady, pak je dobré mít připravenou digitální katastrální mapu, ortofotodokumentaci či digitální zaměření prostoru, který má být úpravou dotčen.

* A jaké další kroky chystáte při revitalizaci sídlištní krajiny v Třešti?

V současné době jsme v Třešti udělali teprve malý krůček k úspěšné revitalizací sídlištní krajiny. Nyní chceme veřejně projednat formou prezentací návrhy jednotlivých architektů za účasti jak obyvatel sídliště, tak ostatních občanů. Myslím si, že následující další kroky budou o to náročnější. Rozhodnout se na úrovni samosprávy, ke kterému z návrhů se přikloníme  - a především vlastní realizace je otázkou peněz a jejich zajištění. Věřím, že se nám to v několika příštích letech podaří úspěšně naplnit.

 

Chystáme

 


 

 

Partneři                


                  

  

 

Zasílání novinek e-mailem:


Chcete-li pravidelně získávat informace o novinkách, přihlašte se níže k odběru novinek e-mailem.

Vaše e-mailová adresa:
Počet návštěv: 156342 od 08. 04. 2006