Rozhovor s Ing. arch. Jaroslavem Wertigem,  předsedou Hodnotitelské rady V. ročníku soutěže  o Cenu Petra Parléře, 22.1.2008

Poprvé v historii soutěže byl v jejím pátém ročníku využit konkurz námětů měst. Jak se tento institut z vašeho pohledu osvědčil? 

Výběrového řízení se se svými náměty na úpravu veřejných prostranství zúčastnilo 27 měst, jejichž zástupci tak dostali možnost tato zadání veřejně obhájit. Tahle novinka úroveň soutěže dál pozvedla, neboť nám umožnila ještě lépe posoudit, jak je každá radnice ztotožněná s každým svým podaným návrhem, jakou má vůli zasadit se o proměnu veřejného prostranství, které do soutěže přihlásila. A jak reálná je tedy naděje, že architektonická studie, která vznikne na základě návrhu města, bude nakonec využita. Navíc členové hodnotitelské rady byli jednotlivým přihlášeným městům přiděleni jako konzultanti pro přípravu už konkrétních zadání do soutěže. Já byl konzultantem pro Kraslice a i tam jsem si znovu ověřil, jak za všemi proměnami měst stojí vždy konkrétní osvícení lidé, kteří jsou schopni svůj nápad, svou představu tlačit k realizaci. Ať je to starosta nebo jiný zastupitel - třeba povoláním architekt, či vedoucí odboru rozvoje města nebo kupříkladu místní okrašlovací spolek. Jsem rád, že studie Ing. arch. Igora Kovačeviće, Ing. arch. Yvette Vašourkové a Ing. arch. Věry Šatochinové na obnovu areálu městských sadů v Kraslicích patřila mezi oceněné. V menších městech, jimž je soutěž o Cenu Petra Parléře určena, se zkrátka ještě daří místímu patriotismu - a to je dobře.

Co vás nejvíce zaujalo v letošním ročníku soutěže a na vítězném návrhu Ing. arch. Simony Fišerové a Ing. arch. Adély Středové, které svoji architektonickou studii věnovaly úpravám centra Světlé nad Sázavou? 

Letošní ročník byl co do kvality městy předkládaných návrhů opět vyrovnanější. Potěšila mě však i šíře jejich zaměření. Měli jsme tu tradičně řadu zadání na řešení městského parteru. Ale také témata z krajinařiny a zahradní architektury v kombinaci s urbanismem. Objevil se i požadavek na to, aby byly řešeny například parkány na hradebním okruhu apod. Na vítězné studii regenerace centra Světlé nad Sázavou oceňuji to, jak nápaditě zvládla jediným zásahem zorganizovat určený prostor do nových měřítek a zároveň jej zkultivovat. Líbilo se mně rozčlenění náměstí do nástupních parterů zvlášť ke kostelu a zvlášť na radnici a komerčním aktivitám. 

Je menší velikost města – i pokud jde o řešení a úpravy veřejných prostranství –skutečně vždy výhodou? 

Města této velikosti nemají k ruce velký aparát odborných zaměstnanců, jakým disponují například velká krajská a další magistrátní města. Uspořádat vlastní architektonickou soutěž je poměrně komplikované a menším městům pro využití takového nástroje obvykle chybějí dostatečné kapacity. Ale právě proto vznikla i soutěž o Cenu Petra Parléře, aby menším městům pomohla využít institut architektonické soutěže. Hledáme však také způsob, jak by Společnost Petra Parléře jako její organizátor mohla ještě více motivovat města k tomu, aby se s výslednými studiemi dál pracovalo. Já se v této souvislosti musím vrátit k jednomu ze svých vynikajících učitelů na fakultě architektury ČVUT – sociálnímu ekologovi Bohuslavu Blažkovi. Ten upozorňoval na zajímavý fakt, že se vždy po komunálních volbách s příchodem nových garnitur na radnice mění dosavadní místní priority rozvoje i konkrétní už připravené projekty, pokud byly úzce spjaty pouze s odcházejícími radními a neparticipovala na nich široká veřejnost. Jinými slovy řečeno, jestliže se s architektonickými studiemi, které v soutěži o Cenu Petra Parléře vznikly na základě zadání měst, nebude dál pracovat a nestanou se předmětem veřejné diskuse v každém daném městě, hrozí jim nebezpečí, že zůstanou v onom příslovečném „šuplíku“. Proto se přimlouvám za to, aby všechny studie, které města od organizátorů soutěže dostávají zdarma, byly radnicemi veřejně vystaveny a pořádány k nim diskuse. Teprve pak se záměry vedení města na úpravu toho či onoho veřejného prostranství začnou tříbit a skutečně žít. 

V soutěži každoročně řada měst předkládá náměty na řešení veřejných prostranství, která jsou součástí městských památkových zón či rezervací. Vášnivé diskuse nad projektem Národní knihovny na pražské Letné z dílny architekta Jana Kaplického opět přinášejí otázky, jak skloubit historické části měst s moderní architekturou... 

Veřejný prostor by měl být odrazem myšlení společnosti a náš vztah k památkám vyjadřuje to, jakou hodnotu pro nás představuje minulost. Pouhá retrospektiva by i v architektuře znamenala zůstávat vězněm minulosti a prokazovala naši neschopnost žít současností a důvěřovat budoucnosti. Jsem přesvědčen o tom, že moderní architektura může být v symbióze s historickými památkami. Bude-li radnice chtít úpravou veřejného prostranství pouze aranžovat „historickou“ kulisu, pak vlastně jenom degraduje autenticitu tohoto unikátního prostředí. Jak totiž pak rozpoznat originál od obyčejné napodobeniny? 

Co byste vzkázal městům, která budou v VI. ročníku soutěže o Cenu Petra Parléře vybídnuta k jejímu obeslání svými náměty?

 Aby posílala konkrétnější a uchopitelnější zadání. Budu-li vycházet ze zkušeností V. ročníku soutěže, tak největší naděje na přijetí do soutěže měly návrhy, které jasně vymezovaly byť i menší konkrétní veřejný prostor – avšak s jasně určenou představou jeho nové funkce a poslání, než náměty, které požadovaly řešit rozlehlé rozvojové plochy. Abych byl konkrétnější: dali jsme kupříkladu přednost městu, které si od svého vstupu do soutěže slibovalo zkultivovat náměstí, před jiným, které od soutěže očekávalo, že mu pomůže teprve najít nějaký vztah k poměrně velkému území, které hodlalo zastavit rodinnými domy. Města by se také neměla ostýchat účastnit se soutěže s návrhy na zdánlivě okrajová řešení. Do tohoto posledního ročníku soutěže jsme například zařadili zadání na řešení menší proluky v historickém centru. Přál bych městům, aby také pro úpravy veřejných prostranství měla dostatek vlastních finančních zdrojů a rovněž co nejsvobodnější volbu, jak s těmito penězi nakládat.  

Chystáme

 


 

 

Partneři                


                  

  

 

Zasílání novinek e-mailem:


Chcete-li pravidelně získávat informace o novinkách, přihlašte se níže k odběru novinek e-mailem.

Vaše e-mailová adresa:
Počet návštěv: 156343 od 08. 04. 2006